TJ SOKOL CHARVÁTSKÁ NOVÁ VES z.s. Tyršův sad č. 206/4, 690 06 Břeclav-6

1
DSCF4805.JPG  3.65MB

Historie TJ Sokol

Historie Sokolu v Charvátské Nové Vsi

Podle dochovaných zápisů vznikl Sokol v Charvátské Nové Vsi na popud br. Františka Kňourka, který byl členem Sokola v Poštorné od 20.4.1919 a celou dobu se snažil převést sokolského ducha do Charvátské.
Ustavující schůze byla dne 1.10.1921, kde bylo přítomno 18 členů a 12 dorostenců. Schůzi svolal a zahájil svolavatel bratr Antonín Kolek odchovanec Orla. Podal zprávu o tom, jakým způsobem nás chce podpořit mateřská jednota poštorenská. Bratr Kolek se totiž dne 28.9.1921 zúčastnil výborové schůze Sokol Poštorná. Tam bylo usneseno, že v Charvátské může vniknout jen odbor a Sokol Poštorná vyšle do Ch.N.V. bratra Bábovku , aby zde působil jako cvičitel. Dále nám darovali polní hrazdu, žíněnku a činku.
Pak vystoupil bratr Fr. Kňourek, který nastínil obraz Sokola v Charvátské, jak má vypadati a jak si ho přáli mít zakladatele Tyrš a Fugner, kteří zdůrazňovali, že výchova sokolská není jednostranná. Je třeba pěstovati nejen tělo ale i ducha. „Jen vzdělaný národ obstojí ve světovém zápolení“ . Se vzdělanosti ruku v ruce má kráčeti mravní povznesení.
Na této schůzi byli zvolení první funkcionáři. Předsedou byl zvolen br. Antonín Kolek. Pokladníkem br. Josef Baránek. Hospodářem br. Jan Šlichta, tuto funkci krátce na to převzal Jan Hlavatý. Cvičitelka Františka Jedličková. Byl ujednán cvičební rozvrh. Bratr Fr. Kňourek, jako správce školky zařídil aby cvičení probíhalo v herně. S tímto souhlasil také starosta obce br. Jakub Baránek.
Dne 8.2.1923 byl zvolen nový výbor. Do funkce předsedy byl zvolen br. František Kňourek, jednatelem br. Antonín Kolek, pokladníkem br. Josef Baránek, cvičitelem br. Kučera Dominik a cvičitelkou setra Františka Jedličková a sestra Marie Hledíková.
Dne 7.3.1924 na valné hromadě byl zvolen do funkce starosty sokola Jan Baránek, místostarostou byl zvolen br. Škarpíšek, jednatelem br. Josef Kropáč, pokladníkem br. Kicl, náčelníkem br. Hlavatý, vzdělavatelem byl zvolen br. Fr.Kňourek.
(Na výborové schůzi dne 17.3.1930 byl br. Fr. Kňourek vyloučen ze sokola, kde mu bylo kladeno za vinu, že se vědomě spojuje s lidovci, největšími nepříteli Sokolstva)
První zmínka o stavbě cvičiště a sokolovny vznikla na výborové schůzi dne 5.3.1936, kde bylo usneseno požádat obecní úřad o odprodej obecního pozemku za školou zvaný „ Hliníky“ Obecní úřad žádosti vyhověl. Problém byl ale se sousedy, kteří s výstavbou nesouhlasili. V tuto dobu se do popředí dostává fotbalový klub. Aktivní byli i cvičenci od žáků, dorostenců, mužů a žen. Pravidelně se cvičilo v sále hospody u Kovářů. Tento sál byl malý a proto se znovu volalo po výstavbě sokolovny.
Až dne 14.4.1947 na výborové schůzi, kdy starostou sokolu byl J.Procházka a místostarotou Jan Baránek, byly projednány možnosti výstavby sokolovny na dnešním místě, jehož výměnu a odprodej obecního pozemku pastviny-role, schválil v tomtéž roce MNV. Práce na výstavbě však postupovaly velmi pomalu. Na členské schůzi konané dne 15.8.1947 se řešil problém, že na stavbu chodí jen 5 lidí, že je třeba účast zlepšit a pracovat až do setmění. Práce na sokolovně dále zdržovala župa, která otálela s vydáním povolení a zdržoval také nedostatek materiálů a financí. Třeba cihly byly použity ze zbořeného komínu z poštorenské cihelny, tvárnice se vyráběly na Polance, štěrk se těžil na dvoře v místě kde dnes stojí mája. V roce 1947 tak byly vyhotovené geometrické plány a zaknihování. V roce 1948 bylo provedeno oplocení a postavení železných vrat. V roce 1949 byla vykopaná studna s jedenácti kruhy a postaveno zděné příruční skladiště. V roce 1950 nic. V roce 1951 Výkop obvodových základů a betonování. V roce 1953 byly postavené obvodové zdi od izolace do výše 1,70 m, ze tří stran což sloužilo k uzavření stavebního pozemku. V roce 1954 bylo provedeno betonování a zdění sklepů, postavila se zadní obvodová zeď. V roce 1955 byly vyzděné obvodové zdi do výše 2,70 m.
. V v roce 1955 se sokol opět začal vážně zabývat dostavbou sokolovny. Vznikaly nové závazky a do práce na sokolovně se zapojila postupně většina zdejších občanu a dětí z místní školy.
Ta pak byla po etapách dokončená a slavnostně otevřena 8.6.1958. Byla vybavená novým nářadím, na kterém se ještě několik let cvičilo. Odpoledne hrála Charvátská na starém hřišti fotbal proti druholigovému Lanžhotu. Charvátská vyhrála 9:3 při čemž Jenda Zháňal dal 6 branek. Večer byla zábava při dechové hudbě Jana Poláka.
Sokolovna pak sloužila pro cvičení a tréninky dospělých i děti ze zdejší školy. Probíhaly zde kulturní a společenské akce. Ochotnicí zde odehráli několik divadelních her než zanikli. V roce 1971 ?, se přistavily k sokolovně kabiny pro fotbalisty a místnost pro knihovnu.
V době od 12.9.1974 až 9.11.1974 došlo k výměně již vadného kotle, který byl dovezen z keramických závodu.
Dne 7.6.1976 na mimořádné výborové schůzi předložil předseda pán Strouhal návrh MěNV na předání sokolovny SKP Břeclav. Jednalo by se o hmotné předání. TJ Sokol by existoval dál a sokolovnu byl využíval pro svou potřebu. Hlavním cílem tohoto předání byla možnost provedení veškerých oprav z fondů SKP a MěNV. Členové výboru pí.Kotová, Košťálová, pánové Prokeš, Alm a Sítek s návrhem nesouhlasili. Výbor nakonec s předáním nesouhlasil a sokolovna zůstala dále majetkem TJ Sokol CH.N.V. V srpnu roku 1976, se započalo s výstavbou nové kanalizace na dvoře. Dále se rozhodlo prohloubit studnu a začal se řešit havarijní stav elektroinstalace jejíž generální oprava proběhla v roce 1977.
V roce 1979 se zasloužili poslanci z Charvátské Nové Vsi aby na sokolovně byla opravená děravá střecha a hned potom zesílení prohlého stropu nad sálovým prostorem. Ze střechy se odstranila jednoduchá azbestocementová krytina. Bylo vyměněno laťování a bylo provedeno uložení nové krytiny z elaxovaného hliníku. Opravu a vyztužení stropu zajistily Poštorenské keramické závody.Práce byly ukončeny 6.8.1980. Táto rekonstrukce byla financována z dotací PKZ Poštorná, MěNV a OV ČSTV. Celkové náklady na rekonstrukci střechy a stropu vyšly na 463.000,-Kč.
Po sametové revoluci v roce 1990 si fotbalisté upravili místnosti nářaďovny na restauraci, které dali název“ restaurace GÓL“ Dne 20.5.1997 bylo v naší sokolovně poslední divadelní představení. Přijeli zde pražští herci a to Josef Dvořák a Pavlína Filipovská se hrou LUCERNA aneb Boj o lípu. V této době vydatně pršelo a do sokolovny zatékalo a voda se chytala do připravených kbelíků.
V říjnu 2001 byla v sokolovně zřízená plynovodní přípojka. Byly pořízené dva plynové kotle
Dne 7.6.2002 svolal předseda Jan Píža mimořádnou členskou schůzi s hlavním programem projednat obnovení výboru TJ a řešit špatný stav budovy sokolovny.
Byl zvolen nový výbor ve složení: Jan Chyla předseda, ing.Karel Vašek místopředseda, Mgr.Josef Hladík jednatel, Hana Grbavčicová hospodář, ing. Fabičovic Jan člen-za fotbalový oddíl. Poté byly vedeny zdlouhavé kroky k převodu sokolovny na město. Dne 26.1.2004 byla uzavřená Darovací smlouva mezi TJ Sokol a Městem Břeclav. Smlouvu za TJ podepsal předseda Jan Chyla, místopředseda Ing. Vašek Karel a jednatel Mgr. Hladík Josef.
K 3l.březnu 2005 byl zrušen služební byt. Poslední nájemník služebního bytu byla Anna Dudová, která dostala náhradní byt v Poštorné ul. Okružní. Z bytu pak byla zrekonstruována nová restaurace.
Dne 22.9.2004 byla započatá rekonstrukce sokolovny a začalo se střechou kterou zajistila fa. Polach. Od 27.11.2004 započala fa. Straka kompletní rekonstrukci všech stropů a podhledů. Dne 19.10.2005 započala fa. Pozemní stavitelství Hodonín kompletní rekonstrukci sokolovny bez přístavby kabiny, kterou dokončil dne 5.5.2006.
V současné době se jedná o rekonstrukci kabin, které jsou rovněž v havarijním stavu.
CH.
Administrátor Chyla Jan - chyla.jan@seznam.cz
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one